... "Bylo už pozdě odpoledne, když jsme dorazili úzkou podzemní chodbičkou k malým dvířkám. Co se za nimi skrývá? Zaťukali jsme, ozvalo se tenoučké : "Račte vstoupit." A hle, on tam ve své postýlce ležel náš permoník Mlátek, pod velkou pruhovanou peřinkou. Vedle na stolečku hrneček s horkým čajem.

Jak krásné bylo ho tady navštívit. V místnosti to totiž úžasně vonělo senem, nebo nějakou vůní bylinek. Ale co to? Nebyl ve své kůži!  "Chtěli byste se něčeho napít, nebo máte nějaké jiné přání?" zeptal se. "Jablečný mošt" vykřikl Pavel. "Já chci raději jenom vodu" řekl Honzík.

Mlátek ale řekl, že nám může nabídnout pouze dobrý lipový čaj, který si před chvílí právě uvařil. Z toho podzemního chladu a vlhka se mu totiž nějak přitížilo. A tak se léčí a odpočívá. V rohu jeho místnosti se to hemžilo všelijakými sušenými bylinkami, travičkami i lahvičkami s různými vodičkami a mastěmi. Hned jsme se začali zajímat. I když mu nebylo nejlépe, vysvětloval nám, na co mu bylinky pomáhají. A slyšeli jsme :" To je máta, kopr, bazalka, majoránka, šalvěj, petržel, pelyněk, arnika, artyčoky, světlík... Najít se tu dal i heřmánek, podběl, černý bez, baldrián, kopřiva, světlík... prostě skutečná zahradní a bylinková lékárna!

Poděkovali jsme mu a popřáli brzké uzdravení. " ...

...A za nějaký čas to permonickou pohádkou  vonělo i u nás ve třídě. Děvčata Mirunka, Eliška, Evička nám do třídy přinesla spoustu zázračných  bylinek. ... To to vonělo!