Bylo, nebylo, jednu hodinu výtvarné výchovy neučila paní učitelka, ale Jenda...

 Natrénoval si skládání stromečku a naučil ho skládat spolužáky. 

Evča mu vydatně pomáhala, ale jednu chvíli zoufale volala: Jendo, pomóóóc, je jich na mě moc!

Mnohým se nejprve motaly prsty, někomu občas z jeho snažení vzešla vystřihovánka a prostřihovánka, ale nakonec nám na okně vyrostl pěkný les.