MATEMATIKA S CHUTÍ

„Geometrické hrátky pro třeťáky“ - získávání údajů měřením

Začali jsme s měřením prostorů naší školy, horlivě, ale ihned došlo ke zpomalení. Úkol zdánlivě jednoduchý nám přinesl mnoho situací, které jsme při měření museli vyřešit. Měření, měření, ale jaké? A čím?

Do práce se děti vrhly rychle, ale ouha, jak zapisovat údaje? Každá skupinka obdržela prázdnou čtvrtku. A co dál, kdo bude zapisovat, jak, jaké údaje? Jen jedna skupina přišla s návrhem načrtnout si jednoduchou tabulku.

A pak nastalo samotné měření. Děti měřily různými měřidly, avšak pásmo zatím neměly. Sledovat děti při měření a jejich spolupráci bylo vskutku zajímavé. Zatímco skládaly a počítaly, kolikrát přiloží 1m, když měly zapsat naměřené údaje, zjistily, že míru zapomněly a musely měřit znovu. A zde se i hodilo ono“třikrát měř, jednou řež“. Viděla jsem i měření „šikmé“, nenatáhnuté metry, malé mezery mezi metry aj.

Kuriozní situace nastala při zjištění, že : “Můj metr není metr.“ Nebo veselé:

"Mě už od toho bolí prst.“ Žákyně dostala rychlou „radu“, aby si vyměnila ruku. Nejvíce daly zabrat výklenky, nebo skříně. Kde vlastně měřit? Jak získat půdorys místnosti? Když jsem poslouchala reakce dětí při činnostech a jejich spolupráci, následnou horlivou diskusi, byla to pro mě zajímavá zjištění. To vše následovalo totiž i o přestávce. A víte, že jsem uslyšela : „Mě to moc bavilo.“ ?

V závěrečném shrnutí jsme porovnali výsledky měření skupin. Lišily se o „dost“.

Do zapisování údajů do tabulek jsem žákům nemluvila, nejdříve zapisovali údaje v metrech a centimetrech, někteří používali ústně desetinných čísel, aniž by jsme se to učili. Někdo řekl, tak to přeměříme ještě jednou, přinesu si „delší metr“. Ano. To jsem chtěla slyšet. Nestačí nám skládací metry , potřebujeme přece pásmo! A tak si to příště vyzkoušíme s ním. Ale jaká úskalí nám přinesou tato měření? Bude to pro nás jednodušší? O tom příště.