Pozvánka do "Ptačího vánočního příběhu" :

Jako první si té divné věci, dlouhé tyče uprostřed trávníku, všiml vrabec. "Co to jen může být?"divili se ptáčci. "No určitě to není strom," řekl kos. "Nemá to vůbec žádné větve."

"A taky to není telegrafní tyč," podotkl špaček. "Protože od toho nevedou žádné dráty."

"Možná je to vánoční dárek pro datla," hádala se červenka. "Aby si do toho mohl klovat díry."

Tento názor se ostatním ptáčkům příliš nezamlouval. Proč by měl datel dostat nějaký dárek, a oni nic? Přece všichni stejně zpívali své písničky a po celý rok těšili lidské bytosti. Proč si lidé dávají navzájem vánoční dárky, a vzpomněli by si zrovna jen na datla, a ne na ostatní?

Všichni dohromady se sesedali a začali vyklovávat drobečky z okraje trávníku. Bylo to dost nebezpečné, protože v nedalekých keřích se často potulovala zlá kočka.

"Rozleťte se!" zapištěl špaček pronikavým hlasem, když se náhle z hortenzií vyřítila kočka s napřaženými drápy a rozsvícenýma očima.

"Zobat v téhle zahradě není žádná legrace!" stěžovala si pěnkava. "A bojím se pomyslet , co bude na jaře, až se mi narodí mláďata. Ta nedokáží tak rychle uletět!"

Nazítří začínal Štědrý den. Mrzlo až praštělo. Přiletěl kos, posadil se na strom v zahradě a náhle vykřikl: "Podívej se na tu tyč!"

Všichni ptáčci se slétli na silnou větev, aby se podívali, co se vlastně stalo. Na vrcholku tyče vyrostla malá čtvercová plošinka a nad ní se tyčila stříška. Ptáčci viděli, že z plošinky visí nějaké předměty.

"Červenka odlétla, aby zjistila, co to je. "Poleťte sem všichni!" zavolala na ostatní ptáčky. "Pojďte se podívat na tu spoustu jídla."

Na plošince /bylo to samozřejmě ptačí krmítko/ ležela opravdová hostina. Čekala na  ně kůže od slaniny, ořechy i kousky chleba. Vedle nich stála miska se slunečnicovými semínky a pod plošinou visely dobroty : půlka kokosového ořechu a dvě síťovky s burskými oříšky.

"To je náš vánoční dárek," cvrlikal vesele vrabec.

"A máme tu na jídlo klid před kočkou," oddechla si pěnkava.

Červenka pak odletěla před okna domu, kde zazpívala krásnou vánoční koledu, jako by chtěla říci : "Děkujeme a přejeme veselé Vánoce!"

Po přečtení tohoto příběhu jsme uvažovali o tom, jaké překvapení nás bude čekat v podobě třídního vánočního dárku. Hádat jsme moc dlouho nemuseli, společným přemýšlením jsme na to přišli. Vždyť se blíží Vánoce. A o Vánocích bychom neměli myslet jenom sami na sebe, ale především i na ostatní. A to se týká i zvířátek - to vše samozřejmě platí nejenom o Vánocích.

Ano, tím vánočním dárkem pro celou naši třídu bylo ptačí krmítko. Ale pořád jsme ho ještě neviděli, až když jsme vyhlédli z okna naší třídy, uviděli jsme ho už připevněné na stromě na školní zahradě. Byl to krásný výhled a zároveň překvapivé vánoční potěšení nejen pro nás. Ihned jsme se ke krmítku společně vypravili, abychom přidali ještě potravu pro ptáčky.

Děkujeme našemu velkému pomocníkovi p. Kolocovi, který nám pomohl ke krásnému "ptačímu výhledu do zahrady". Teď už zbývá, aby jej ptáčci našli. Uvidíme, co se přihodilo u krmítka o Vánocích!

 "Ptáčkové, dobrou chuť!"