Ahoj, jmenuju se Měchura a rozhodl jsem se konečně promluvit. Narodil jsem se 1. září 2008 a mám za sebou poměrně hodně pestrej život. Během 10 měsíců jsem stačil dospět i si najít svou velkou lásku Boubelku Borůvkovou. Kvůli sobě vám ale nepíšu. Chci se s vámi podělit o pár zážitků z jednoho víkendu. Ve dnech 25.- 28.6 navštívila můj rodný kraj, jižní Čechy, jedna školní družina z Jiren. Povím vám, to jsou báječný děti. Je s nima legrace, vědí co je nadsázka, jsou hravé, rády se dozvídají nové věci. Občas i zazlobí, áááále co. Jsou to děti a mě hodní a tichošlápkovský šprtíci stejně nebaví:-).

Tahle partička vyrazila ve čtvrtek směr Čestice. Rychle se seznámili s okolím a byli v mým rodišti jako doma. V pátek se mrkli na Hoslovický mlýn. Všechny dojala historie tří sourozenců, kteří na mlýně žili. Jejich těžký život a chuť přes všechna protivenství začínat znovu a znovu... byla velkým příkladem pro nás všechny, které kdejaká hloupost a životní průšvih rozhodí. Nutno přiznat, že cesta do mlýna nebyla nikterak jednoduchá, brodili se vodou i bahnem. A povím vám čistě soukromě - vidět paní učitelku Smetanovou přeskakovat přes kaluže, a pak do jedné přímo přistát - to byl zážitek:-).

Moji kamarádi měli naplánováno opékání buřtů, přes nepřízeň počasí i tohle zvládli. Dali řeč s místním panem kuchařem, a zatímco venku zuřil déšť, děti seděly v jídelně a pochutnávaly si královsky. Nejen jídlem živ je člověk, hodně toho nachodili, houby, hry na hřišti a dokonce i jedna bojovka v Česticích proběhla. Vítězové jsou známi a když budete chvíli hledat, objevíte je. Děti našly i poklad, kterej jsem jim schoval v jedné z krásných heren v Česticích. Byla to knížka se všemi mými příběhy. Kdybyste viděli, jakou ty kamarádi měli radost!!! To jsem teda nečekal!!! Je to samej počítač a PC hra a Kobra 11 a vidíte... Jedno jihočeský strašidlo, a jak dovede potěšit. Dmul jsem se pýchou:-).

Velká škoda je, že plánované nedělní výlety nevyšly. Povodně nás zastavily. Nedá se nic dělat a v porovnání s tím, co prožívají obyvatelé Bavorova a okolních vesnic, je tohle jen takový malinkatý problémeček. Je potřeba poděkovat i ostatním dámám, těm odrostlejším, které Čestice navštívily - paní učitelka Hnízdilová, Kašparová, Smetanová a Válová (podle abecedy, abych byl spravedlivej). Díky za váš čas i úsilí.

Tak vidíte, všechno má svůj začátek i konec... A já se nerad loučím s dětmi ze III. oddělení školní družiny. Jsem chlap - k tomu strašidlo, nebudu tu bulit, ale přiznám se - přirostly mi k srdci. Dětičky, přeju vám krásný léto a buďte takoví, jaký jste. Protože jste mláďata, ale máte srdce, a to já teda můžu.

Váš Měchura Mechový

Výsledky bojovky "Měchura", konané v sobotu 27.6.

1. místo v rychlosti - Petr Dušek, Honza Nešněra

1. místo v bodování - Vojta Smetana, Michal Kašpar a  Matěj Mikyska

Dopis Měchury Mechového, který děti nalezly u pokladu

Milé děti,

jsem moc rád. Chtěl jsem Vám všem z celého srdce poděkovat za to, že jste se mnou prožily všechna má dobrodružství, že jste si se mnou hrály celý školní rok, že jste mě malovaly - nádherně malovaly. Jste fajn družina, to se pozná hned, proto jsem se rozhodl Vám všem nechat v místě svého rodiště a bydliště dárek. Dárek patří i dětem z II. oddělení, i ty jsou moc príma. Nehoďte ho do koše, to se s dárky nedělá... a občas si na mě vzpomeňte. Když máte někoho v srdci, je to napořád.

A ješte jedno jsem Vám všem chtěl napsat - i když občas zlobíte, i když občas paní učitelka Šlehačková brblá a prská, stejně Vás má moc a moc ráda. Za to ručím!

Mějte krásné prázdniny a dávejte na sebe pozor.

Váš Měchura Mechový