(I.oddělení ŠD) Tak a už je to tady! V pátek jsme po návratu z oběda zjistili, že se nám ztratila naše kolíbka. Děti byly zklamané a už přestaly doufat, že se někdy dočkáme. A přece, po přečtení dopisu od Manky jsme se dozvěděli, že bychom měli mít v naší kolíbce stejného Cipíska jako má Manka s Rumcajsem. Začali jsme pátrat po kolíbce, hledali jsme ve třídě, na záchodě - nikde nic. Ještě nám zbývala místnost kuchyňky a tam jsme objevili co jsme hledali! V kolíbce, v bílé zavinovačce, ležel náš dlouho očekávaný Cipísek! To bylo radosti! Holky se hned na něj vrhly, každá si ho chtěla pochovat. I kluci měli zájem. Cipísek se jim moc líbí a podle jejich reakcí mají děti velkou radost, že se ho dočkaly.

V kolíbce měly děti ještě obálku, ve které byly krásné medaile s Cipískem. Byly na ně patřičně hrdé a proto i s medailemi jsme šli ven. Cipíska jsme nechali odpočívat v kolíbce. Mezi časté dotazy bylo, co bude s Cipískem, až půjdeme domů? Nevezme nám ho někdo? Ale Manka nám v dopise napsala, že v době naší nepřítomnosti se nám o něj s Rumcajsem postarají. A tak děti byly rády, že se už o něj nemusí bát. A když se na nás přišla podívat paní ředitelka a zeptala se, jestli si může vzít Cipíska domů, děti protestovaly.

Od příštího týdne si již budeme hrát a plnit úkoly s naším novým kamarádem Cipískem. A o tom zase příště, zase se vám brzy ozveme.

Vaši Cipískové a vychovatelka Darina Hnízdilová