KNÍŽKA PRO PRVŇÁČKA 3. -

O klukovi z plakátu - Květa Kuršová

Pohádka - O Honzovi a kouzelné fazoli

Paní Smolíková byla jednou z úplně prvních maminek, která se těšila na to, až vstoupí do naší třídy a bude se snažit nám ukázat, co všechno můžeme při četbě třeba zažít a zajímavého se dozvědět. A její chvíle přece jenom přišla.

Nejvíce se ale těšil náš zvídavý kamarád Honzík Smolík, tak nějak se pořád nemohl dočkat. Všichni z jeho milých a legračních vyprávění víme, že má svou maminku neuvěřitelně rád. Snad je to proto, že  jeho maminka se snad ani nedokáže zlobit, protože kdykoliv ji potkáme, tak nás překvapí milým úsměvem. Tak jak je to vlastně Honzíku doopravdy je?

Honzík se ujal své role velmi odpovědně a úspěšně, prozradil nám, co maminka ve svém volném čase ráda dělá, kde pracuje. A protože jsou prý sportovní rodina, Honzík má ještě mladšího bratra, tak se maminka do sportování také ráda zapojuje, třeba jízdou na kole. Ráda čte a pracuje na zahradě. Maminka nám také prozradila, že opravdu dětem každý večer předčítá - tak to zasluhuje mimořádnou pochvalu. Zavzpomínala si na to, jak se naučila v první třídě číst a řekla nám, že měli moc hodnou paní učitelku.

Maminka Smolíková nám přinesla hned dvě knížky, to proto, abychom si vybrali. Tu první O klukovi z plakátu už s Honzíkem prý přečetli a tu druhou nám přinesla k předčítání. Vybrala nám pohádku O Honzovi a kouzelné fazoli. Protože rádi posloucháme, poprosili jsme ji, aby nám kousek přečetla i z té druhé.

Předčítání bylo tak krásné, zajímavé a hlavně čtené poutavě, že jsme se hezky zaposlouchali. Na závěr pohádky O Honzovi a kouzelné fazoli jsme si vysvětlili i poučení, která z této pohádky vyplývají.

Nejvíce jsme se ale těšili na veselý příběh z knížky O klukovi z plakátu - Jak šel kluk za Lukáše do školy.

 S milou návštěvou k nám do třídy přišlo zároveň takové zvláštní maminkovské kouzlo : milý úsměv, vlídné slovo, autorita i přiměřená přísnost. Dostali jsme vánoční dárek v podobě krásně zdobených perníčků, hned jsme si řekli, že si ho každý necháme jako vánoční štěstí.

Perníčky byly tak jemně zdobené, že by byla škodsa je hned sníst. Dárek jsme oplatili poděkováním, diplomem z naší třídy i malým vánočním překvapením. Myslíme si, že nám SPOLU BYLO MOC DOBŘE...Děkujeme.