KNÍŽKA PRO PRVŇÁČKA 7. -

Dášeňka - Karel čapek

 

aneb poselství pro děti i dospělé : Povídejte si spolu nad knížkou !

 A co takhle namalovat si nejdříve pejsky?

Očekávaným hostem maminkovského čtení v naší třídě byla PhDr.Lenka Čadová. Moc jsme se na čtení těšili, protože po krátké pauze byl čas na další knižní překvapení. Nejvíce se opět těšila naše kamarádka Maruška, která nám často vypráví různé zajímavosti. A když se jí zeptáme, odkud to ví, její odpověď je jednoznačná : z knížek a nebo od maminky a tatínka. Často si prý o knížkách společně vypráví. A to je moc dobře.

Paní Čadová k nám vstoupila s klidným a moc milým úsměvem, zároveň před čtením pozorovala to naše "prvňáčkovské hemžení",jak jinak. Ale tentokrát to bylo přesto malinko jiné. To jsme poznali ihned, když se naše návštěva rozhovořila. Tak tato maminka byla opravdu pravý profesionál a věděla "jak na nás", aby ne. Myslíme, že se na nás také moc těšila a my ji toto těšení oplatili svým zájmem i pozorností.

Na začátku se nám s Maruškou představili. Když jsme se zeptali na povolání, návštěva nám odpověděla velmi hezky a stručně : "Jsem lékař i psycholog. Snažím se pomáhat lidem, aby se jim žilo dobře." Vystudovala hned oba dva obory - lékařství i psychologii. Maruška nám také řekla, že maminka velmi ráda čte, cestuje, sportuje - chodí na karate a má ráda květiny. Také jsme se od Marušky už dříve dozvěděli, že prý chce být po mamince! Tak držíme palce !

Paní Čadová si také zavzpomínala na svou první třídu, kde ji naučil číst starší pan učitel, prý byl moc hodný. Jejím rodným krajem je malebné a krásné Podkrkonoší - brána do Krkonoš. Zavzpomínala i na svou mainku, která ji asi k lásce ke čtení přivedla tím, že ji často čítávala, když byla malá.

Představila nám vyprávěním autora Josefa i Karla Čapka. Z jejího vyprávění jsme poznali, že má vskutku velké znalosti, snad z čehokoliv. Prohlédli jsme si nejznámější knížky - Dášeňku a O pejskovi a kočičce. A pak nastalo čtení o Dášeňce. Četla nám to a tak, jako kdyby snad byla sama autorem této knížky. Četla výrazným a klidným hlasem, který občas prokládala milým poutavým čtením. Bylo vidět, že je vášnivou čtenářkou. Do čtení vložila cit, porozumění a lásku k tomu o čem nám chtěla číst. Moc se nám líbily i obrázky v této knížce.

Od čtení jsme se vyprávěním dostali k povídání o pejscích, o tom jací jsou, jak bychom se o ně měli starat, jaké mají vlastnosti, co dělat když...,jak to, že...proč...?  A tím nás dovedla k tomu nejdůležitějšímu závěru :

"Děti, není jenom důležité umět číst, vědět o čem čteme, zapamatovat si hlavní myšlenku...Nejdůležitější je, umět si o knížce povídat."

 A to jsme zatím slyšeli poprvé. Paní Čadová to řekla opravdu mistrně. Když se zamyslíme, tak je pravdou, že málokdy si s někým o knížce povídáme. A přitom stačí málo. Vypnout televizi, počítač a začít.

Příjemné vyprávění nad knížkou Vám přeje Dášeňka !